Miluji svůj život a co Vy?
Nebo si říkáte život je pes, nikdo ti nic nedá, vše si musíš oddřít atd?
Od mnohých právě mám spíše pocit, že tu na světě jsou proto, aby ráno vstaly do práce, tam si něco odpracovali a za to měli „nějakou“ mzdu. Pár z nich mají štěstí, že mají dobrého šéfa. Pak domů z práce, tam honem něco poklidit, pofackovat děti a jít spát a na ráno na novo… A co víkendy? Většinou odpočívají, aby nabrali sílu na tu práci od pondělí do pátka… A život si tak nějak neužívají a aby řekli, že ho milují – no to by teda muselo být…
Já tu nechci kritizovat den zaměstnance, nebo že zaměstnání je něco špatného nebo jím opovrhovat. To v žádném případě. Ale spíš si říkám, proč si ten život i se zaměstnáním neužít. A tím nemyslím, že potřebujete k tomu hned hodně peněz. Tím myslím ŽÍT SVŮJ ŽIVOT NAPLNO TADY A TEĎ. Užívat si jeden druhého. VNÍMAT jeden druhého… VNÍMAT nejen co mu dítě říká slovy, ale i neverbální komunikací... a MILOVAT jeden druhého se vším všudy.
Když si hrajete s dětmi – tak si hrajte s dětmi, buďte přítomní na 100% v tu danou chvíli! Nemyslete na to, že musíte to a to udělat ještě, že jste v práci něco zapomněli. NE!!!! Teď jste s dítětem a hrajete třeba pexeso, tak vnímejte jen to pexeso a děti.
Mnozí se mě ptají, jak to má dělat, vždyť já se nemohu dětem věnovat 100% svého času – ale o tom to není. Je to o 100% přítomnosti tady a teď. Víte dítěti stačí 10-15minut denně, ale opravdu plně soustředěného jenom na něj. Jenom na tu danou činnost.
Vím, že jsme byli naučeni něco jiného…. Spěchat, abychom toho stihli hodně. Ale věřte mi je úžasné se dívat na děti co dělají. Nebo se jen nechat vtáhnout do dětské hry a hrát si s nimi. A nebojte se ani já se nemohu věnovat dětem 100% svého času. To není v mých fyzických ani psychických možnostech.
A NEZAPOMEŇTE NA PARTNERA!!! – i jemu věnujte 100% své přítomnosti v tu danou chvíli.
I můj manžel se toto musel učit a stále se učí. Dříve se díval do počítače a mluvil na dceru a pořád se divil, proč ty holky tak neposlouchají, proč mu neřeknou co vlastně chtějí 🙂 No po pravdě částečně za to mohlo i to, že dcera ještě neuměla tolik slovíček, aby mu to mohla říct, ale dokázala to jinak říkat – rukama nohama – JENŽE to by se na ní musel manžel podívat, aby pochopil 😀
Sami si představte, jak Vám je, nebo jak by Vám bylo, když byste na někoho mluvili a on by se jen díval do počítače…. ? je to nepříjemné, že? člověk ani neví jestli ho vůbec vnímá…
NYNÍ už i můj manžel toto chápe a věřím, že i Vy pochopíte, že 100% pozornost je HODNĚ DŮLEŽITÁ pro nás pro všechny…
Udělejte si třeba jeden večer v týdnu kdy si budete jen tak povídat, nebo třeba i jen hrát karty… My jsme si třeba stanovili jeden večer čtení knížky a 1x za měsíc společný jeden den – jen my dva.
A KAŽDÝ CHCE BÝT DŮLEŽITÝ alespoň pro někoho, nejlépe pro svoji rodinu, protože ti máme ze všech nejraději.
Milujte i Vy svůj život a vše co nám přináší…..
